Kvůli našim důvodům 15. kapitola

1. března 2015 v 19:20 | Xinsy |  Kvůli našim důvodům
Kapitola patnáctá - Důvody



Tak a další kapitolka je konečně (!) tady. Přidávám ji ještě horkou (ne, nebyl záměr nechávat to na poslední chvíli a nemáte ani tušení, jak moc se za to stydím!) S touto kapčou upřímně moc spokojená nejsem, ale doufám, že vás nezklame. Takže přeji pěkné počteníčko, (snad jsem nenechala žádnou chybku) a snad přidáte nějaký ten komentík! :)


"Ou, malá dhampýrko, jsme přistiženi," sykne Adrian, když ze skříňky vytahuji další čokoládovou tyčinku. Do místnosti vběhne Gabi a hned za ní přichází Lissa.

"Já ci taky! Dáš mi taky, ploším?" Sápe se Gabi po mém úlovku. Beze slov jí ho dám. Giganticky se usměje a už zápasí s obalem. Natáhnu se pro další tyčinku a ukousnu si obrovský kus.

"Co se stalo?" zeptá se Lissa se zájmem. Nejspíš jsou naše aury dost výmluvné, aby omluvila to, že jim vyjídáme zásoby.

"Volala jsem mamince," vysvětlím mezi žvýkáním, jako by nic, ale ve skutečnosti mě připomínka toho opravdu zabolí.

"Ach, Rose. Co říkala?" ptá se smutně a obejme mne, čímž mi zabrání si znovu kousnout do tyčinky. Proč je ten svět tak krutý?! Proč nemůžu dostat obojí? Čokoládu i objetí?

Povzdechnu si.

"Nebo víš co? Neříkej nic. Zrovna jsem chtěla udělat krupicovou kaši, dáš si taky?" zeptá se. Usměju se. Jít na mě přes jídlo, to je dobrá taktika.

"Dáš mi do ní zmrzlinu?" vyzvídám.

"Ano," odsouhlasí.

"Tak to si dám," odpovím.

"Pustíme si Medvídka Pú?" zeptá se mě Gabi, momentálně celá upatlaná od čokolády.

"Jasně," souhlasím.

"Gabriellko, kde jsi vzala tu čokoládu?" diví se Lissa, která to všechno zaznamenala až teď.

"Já ji jí dala," přiznám se.

"Kdy?" vyzvídá dezorientovaně.

"Před pěti minutami?" oznamuji. Tak teď nevím, kdo z nás je víc mimo.

Když dosednu na gauč, tak nějak přestávám vnímat. Vím, že sedím s Gabi schoulená na gauči, zabalená v huňaté dece a na obrazovce poskakuje žlutý medvěd. Vlastně se divím, že přede mnou nezačal Christian šermovat s foťákem, neboť tenhle výjev by stál za zvěčnění.

"Chceš ještě?" zeptá se mě Lissa s úsměvem a pokyne k mojí misce, kde dřív byla krupicová kaše s čokoládouvou zmrzlinou.

"Ne, díky," odpovím, i když by mi další porce zmrzky bodla. Z vedlejší místnosti se ozve dětský pláč a tak Lissa rychle odběhne.

"Adriane?" křiknu do místnosti, ale žádné odezvy se nedočkám.

"Stlejda šel pápá," ozve se Gabin šišlavý hlásek.

"Kam pápá?" ptám se zmateně. Ona jenom pokrčí ramínky. V té samé chvíli se ozve jeho hlas.

"Tak co ty, Kryštůfku Robine?" Cvrkne Gabi do nosíku.

"Já nejsem Klyštůfek Lobin, já jsem Gabliella Ozelová-Dlagomilová," oponujeme mu. Musím se zasmát.

"To r ti teda moc nejde, Gabi," podotkne.

"Jde! Hele: L-l-lr,"snaží se.

"Skoro," podotkne Adrian s úsměvem.

"Ale už umím š jako šunkafleky! Jéé! Ty bychom mohli mít zítla k obědu, viď, Lose?" zajásá a zatleská rukama.

"Jasně," zabroukám a odkryju jí blonďaté vlásky z obličeje. Pak svou pozornost obrátím na "stlejdu" Adriana.

"Kde jsi byl?" zeptám se zmateně, když si sedne vedle mě.

"Zavolala si mě teta," odpoví, "neboj, odbyl jsem jí," dořekne hned jak spatří můj vyděšený výraz. Královniny kecy by jistě zlepšili den. "Ale mám dojem, že se o nás začíná víc zajímat," přizná po chvíli.

"Jak zajímat?" vyhrknu.

"Ví, že jsi byla na klinice a ví, že se ty záznamy neztratily jen tak. Taky ví, že jsem k tomu používal nátlak. Navíc nechodíš moc ven. Jenom na prohlídky. Neukazuješ se... Myslím, že má podezření. Správné podezření," zašeptá neklidně

"Třeba si jenom myslí, že jsem nemocná a nechce, abys to ode mě chytil," zkouším najít nějaké vysvětlení. Co si jenom namlouvám? To jsem opravdu tak naivní?

"To těžko. Navíc, by mi asi neříkala: "Adriane, drahoušku, jsem si jistá, že kdyby byl ve tvém životě nějaký zlom, tak se to já dozvím, co nejdříve, viď?" A měla ten svůj výraz alias "mám tě"."

"A jak si ji odpálkoval?" vyzvídám.

"Předvedl jsem svůj arogantní výraz a řekl, že mám všechno pod kontrolou, stejně jako ona," odpoví.

"A to mě má uklidnit?" syknu.

"Jo, protože jsem použil nátlak," vysvětlí.

"Aha. Tak fajn," vydechnu.

"Klid, Rose, až se dozví budeme už daleko," uklidňuje mě. Jenže já vím, že tyhle řeči vyjdou nastejno, jako ty, že se královna možná jenom bojí, že ode mě Adrian něco chytne. Je to královna, sakra! Jak daleko můžeme být, aby na nás nedosáhla?!

"Hele! Já mám blíško jako ty!" směje se Gabi, které se evidentně nelíbí, že je ignorována a špulí svoje bříško, aby bylo velké jako to moje.

"Vidíš, Adriane? Tohle je přesně ten důvod, proč se dozví dřív," namítnu zoufale.



Celý večer jsem pak o tom přemýšlela...

Je tohle zbabělý útěk? Protože jestli ano, tak to je špatné. Na druhou stranu pokud je to stejný útěk, jako jsme podnikla s Lissou, tak je to správné, ne? Musím si to pořádně promyslet. Nemůžu si dovolit dělat chyby ještě dřív než se to malé narodí. Já musím najít to nejlepší řešení. Budu máma, ne? Nemá být řešení těchhle věcí u matek automatické? Nemá to snad fungovat samo? Evidentně ne.

Z úvah mě vytrhne zvonění mobilu. Párkrát zamrkám a podívám se na displej. Ztuhnu.

"Ty to nevezmeš?" zeptá se Adrian nechápavě.

"To je máma," vydechnu. Co mám dělat? Vzpamatovala se a chce mě pořádně seřvat? Protože jestli ano, tak na to rozhodně nemám sílu...

Ale je to moje matka. Navíc to, co říkal předtím Adrian... Měla bych mu věřit. Aspoň si všechno odbudu v jednom dni a nebudu to muset s sebou tahat dál...

Odkliknu zelené tlačítko a přiložím si mobil k uchu

"Prosím?" zachroptím se zavřenýma očima do sluchátka.

"Rose," ozve se z druhé strany její hlas. Prudce otevřu oči. Tenhle tón jsem rozhodně nečekala...


Tak co? Jak se Rosina matka zachová? Jak myslíte, že to bude dál???
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ketty Ketty | Web | 1. března 2015 v 21:20 | Reagovat

Óhh, takhle to ukončit?! Kdybys aspoň naznačila jaký tón - naštvaný, rozkazovačný, milý apod. Takhle se jen můžu modlit, že to Janine vstřebala a bude šťastná jako blecha, protože bude mít vnoučátko a stane se babičkou 8-)

2 Monika Monika | Web | 2. března 2015 v 16:36 | Reagovat

Krásná kapča :O :33 Ale nějak mě překvapil ten útěk. Minule jsem o něm nečetla.  Asi jsem to zapomněla :D
Doufám,  že se jim to zlepší :)
Maminka by se ale měla omluvit :/ :'D

3 Xinsy Xinsy | E-mail | Web | 4. března 2015 v 18:31 | Reagovat

[1]: Já o tom ještě přemýšlím. :-D Takže se asi budeme muset modlit všichni, ať ze sebe dostanu něco smysluplného. :-D

[2]: Jako "útěk" je myšlen odjezd do NY. :-)

Děkuji za komentíky! ;-)

4 terka terka | 10. března 2015 v 19:28 | Reagovat

Wow nemám slov a kdy bude další? :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

5 Xinsy Xinsy | E-mail | Web | 13. března 2015 v 21:57 | Reagovat

[4]: Děkuji za komentík. Další kapča bude (nejspíš) o víkendu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama